|
|
Vlastnosti alternativních paliv z biomasy
Krejčiřík, Jiří ; Milčák, Pavel (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlastnostmi alternativních paliv z biomasy a jejich spalováním v domovních spalovacích zařízeních se zaměřením na tvorbu emisí tuhých znečišťujících látek. V první kapitole práce je nejprve popsáno, co jsou to tuhá alternativní paliva, jak se vznikají a jaké jsou jejich vlastnosti jako paliva. Ve druhé části je popsáno spalování alternativních paliv z biomasy se zaměřením na tvorbu emisí. Třetí kapitole bakalářské práce je zaměřena na experimentální ověření palivových vlastností alternativních paliv z biomasy. Dále je zde praktické ověření tvorby emisí se zaměření na tvorbu tuhých znečišťujících látek.
|
|
|
Testování zbytkové produkce bioplynu z fermentačních zbytků
Havelka, Kamil
Tato diplomová práce se zabývá testováním zbytkové produkce bioplynu z fermentačních zbytků. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se sestává z několika kapitol, zabývajících se problematikou tvorby bioplynu, rozdělením fermentačního zbytku podle výstupu z bioplynové stanice, nakládáním s fermentačním zbytkem aj. Praktická část vychází z části teoretické. Sestává se z laboratorního měření produkce bioplynu a interpretace výsledků.
|
|
|
Vlastnosti alternativních paliv z biomasy
Krejčiřík, Jiří ; Milčák, Pavel (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlastnostmi alternativních paliv z biomasy a jejich spalováním v domovních spalovacích zařízeních se zaměřením na tvorbu emisí tuhých znečišťujících látek. V první kapitole práce je nejprve popsáno, co jsou to tuhá alternativní paliva, jak se vznikají a jaké jsou jejich vlastnosti jako paliva. Ve druhé části je popsáno spalování alternativních paliv z biomasy se zaměřením na tvorbu emisí. Třetí kapitole bakalářské práce je zaměřena na experimentální ověření palivových vlastností alternativních paliv z biomasy. Dále je zde praktické ověření tvorby emisí se zaměření na tvorbu tuhých znečišťujících látek.
|
|
|
Zpracování kapalné frakce fermentačního zbytku umožňující efektivnější využití živin
Kotrč, Vlastislav ; Švehla, Pavel (vedoucí práce) ; Kulhánek, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na teoretické zhodnocení možných způsobů zpracování kapalné frakce fermentačního zbytku, umožňujících efektivnější využití živin.
Úvodní část práce se věnuje bioplynu, je popsán jeho vznik, vlastnosti a možnosti využití. Dále je charakterizován proces anaerobní fermentace spolu s faktory ovlivňujícími její průběh. Výslednými produkty jsou energeticky bohatý bioplyn a rovněž zmiňovaný fermentační zbytek. Ve čtvrté kapitole je popsán princip provozu bioplynové stanice a je zde přiblížena stávající situace v České republice a v Evropě. Hlavní část práce se zabývá fermentačním zbytkem tzv. digestátem a zejména jeho oddělenou kapalnou složkou fugátem, obsahujícím velké množství živin, jež je možné vhodnými postupy efektivně využít.
Závěrečná kapitola se věnuje popisu a kritickému zhodnocení příslušných metod pro předúpravu fugátu.
|
|
|
Faktory ovlivňující zastoupení konečných produktů nitrifikace při biologické předúpravě fugátu
Kyselová, Aneta ; Švehla, Pavel (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
V rámci této diplomové práce byl vyhodnocen vliv chemického složenífugátu, hodnoty pH, teploty a dalších faktorů na zastoupení konečných produktů nitrifikace při biologické předúpravě fugátu produkovaného v rámci zemědělských
bioplynových stanic.Při pokusu byl zpracováván fugát z BPS Nový Dvůr s koncentrací N-amon na vstupu v rozmezí 1300 - 3200 mg/l. Hodnoceny byly výsledky z období 21. 9. 2015 - 22. 12. 2015 (den 0 - 93). Nitrifikační reaktor o pracovním objemu 5 l byl umístěn v laboratoři při teplotě v rozmezí 20 - 25 °C. Objemové zatížení reaktoru N-amon se v průběhu pokusu pohybovalo od 0,18 do 0,44 kg/(m3.d). Účinnost odstranění N-amon se pohybovala mezi 68,6 - 96,9 %. Hydraulická doba zdržení vody byla v průběhu pokusu snižována z 12,3 dní na cca 4,2 dny. Hodnota pH byla regulována pomocí NaOH na hodnoty kolem 7. Experiment prokázal, že v agresivním prostředí fugátu je možné dosáhnout procesu nitrifikace. Bylo zjištěno, že hodnota pH, která určuje aktuální koncentraci volné kyseliny dusité (Free Nitrous Acid - FNA) významně ovlivňuje zastoupení
konečných produktů nitrifikace. Koncentrace N - NO2 v odtoku z reaktoru se v průběhu procesu navyšovaly ze 130 až na 1840 mg/l z důvodů výkyvů hodnot pH a narůstající koncentrace FNA, která inhibovala činnost nitratačních organismů (Nitrite Oxidising Bacteria - NOB). Zastoupení N-NO2 od dne 0. do 93. dne pokusu postupně narůstalo od 19 % až na 95 %. Koncentrace N-NO3 od 0. do 3. dne
narůstaly z 570 na 1056 mg/l a od 3. dne do 93. dne naopak postupně klesaly z 570 mg/l až na koncentrace kolem 100 mg/l. Zastoupení N-NO3 se ode dne 0. do 93. dne snižovalo z 80 % na 5 % a nepodařilo se je udržet jako dominantní produkty nitrifikace z důvodu citlivosti NOB.
|
host ::
RSS.